V čem může modelování pomoci?

  • ve výběru optimální varianty plánovaných staveb a aktivit,
  • v dosažení maximální účinnosti plánovaných opatření.

Modelování dopravy může pomoci městům, regionům i státům hodnotit alternativně dopady plánovaných staveb, činností, opatření, ale také strategií nebo politiky, na změny v dopravních proudech a na životní prostředí (hluk, kvalita ovzduší) a vybrat optimální variantu dané stavby nebo opatření.

Modelování probíhá formou scénářů, kterých může být definováno i několik desítek. Základní scénář je vždy současný stav, od kterého se odvíjí modelování dalších scénářů - variant rozvoje území, které obsahují různé stavby a opatření. Modelování pomůže vybrat optimální variantu plánované stavby nebo opatření, jak z hlediska efektivity, maximalizace přínosů a úspory nákladů a, tak z hlediska minimalizace dopadů na životní prostředí.

Otázky, které dopravní modely pomohou zodpovědět:

  • Kolik automobilů (denně nebo v dopravní špičce) bude jezdit po plánované silnici?
  • Jak tato silnice změní dopravní toky v okolí?
  • Poklesnou emise automobilů po zprovoznění plánované silnice nebo ne? Pokud ano, kde a o kolik?
  • Kde a jak poklesne doprava ve městě (obci) po vybudování silničního obchvatu?
  • Kolik vozidel bude po plánovaném obchvatu jezdit? Má obchvat vůbec smysl?
  • Jaká my měla být optimální trasa obchvatu?
  • Kolik záchytných parkovišť vybudovat ve městě? S jakou kapacitou? Kam je umístit?
  • Jak se změní dopravní toky (intenzita automobilové dopravy, počty cestujících MHD) přesuneme-li hlavní nádraží? (případ Brna). Má přesunutí smysl?
  • Jaký zavést poplatek za vjezd do určité části města (centrum)? Má poplatek vůbec smysl?
  • Jaké budou dopady zavedení mýtného na dálnicích? Nehrozí nebezpečí přesunu těžké nákladní dopravy na silnice nižších tříd? Kolik bran pro výběr mýtného vybudovat a kam je umístit?
  • Poklesne automobilová doprava, zdraží-li se parkovné v centru? Má zdražení parkovného v centru smysl? O kolik by se mělo zdražit?
  • Kolik lidí denně bude pravděpodobně používat plánovanou linku MHD? Vyplatí se? Pomůže snížit automobilovou dopravu?
  • Kudy linku MHD vést aby automobilová doprava co nejvíce poklesla?
  • Jaké budou dopady na dopravu plánované velké akce pro veřejnost ve městě ? (např. olympiáda, veletrhy)?

Modely pro automobilovou dopravu pomáhají zhodnotit zejména opatření dopravně - inženýrského typu: výstavba komunikací, obchvatů měst a obcí, změna jejich parametrů, uzavírky, zákazy vjezdů, snížení rychlosti, apod. Moduly pro veřejnou a pěší dopravu se uplatňují při hodnocení opatření typu: výstavba linky MHD, trasy metra, rekonstrukce železničních uzlů, aj.

Jak už bylo řešeno v úvodu, modelování má 2 části: výpočty matic dopravních vztahů a zatěžování modelové dopravní sítě těmito vztahy. Zatěžování existuje několik druhů. My nejčastěji používáme rovnovážné zatěžování, jehož podstatou je přidělení dopravních objemů na trasy s nejkratším cestovním časem. Cestovní čas je počítán pro každý úsek modelové dopravní sítě. Není počítán automaticky nýbrž na základě funkce, kterou je nutno vytvořit (nebo převzít - to je jednodušší) a zadat do modelu. Jedním z parametrů této funkce je množství přidělené dopravy. Čím je dopravy více tím je vyšší cestovní čas a nižší rychlost. Parametr cestovního času je možno doplnit o finanční náklady, což umožňuje hodnotit také ekonomická opatření (např. zpoplatnění dálnic a městských center, úpravy sazeb za parkování, apod.). Cestovní čas a náklady je možno při zatěžování zkombinovat (např. čas projetí trasy s náklady na parkování), a poté dostamene bezrozměrnou veličinu, která se nazývá impedance. Zatěžování se opakuje tak dlouho, dokud si žádný účastník již nemůže zlepšit svůj cestovní čas.

 

Související