Modelování dopravy může pomoci městům, regionům i státům hodnotit alternativně dopady plánovaných staveb, činností, opatření, ale také strategií nebo politiky, na změny v dopravních proudech a na životní prostředí (hluk, kvalita ovzduší) a vybrat optimální variantu dané stavby nebo opatření.
Modelování probíhá formou scénářů, kterých může být definováno i několik desítek. Základní scénář je vždy současný stav, od kterého se odvíjí modelování dalších scénářů - variant rozvoje území, které obsahují různé stavby a opatření. Modelování pomůže vybrat optimální variantu plánované stavby nebo opatření, jak z hlediska efektivity, maximalizace přínosů a úspory nákladů a, tak z hlediska minimalizace dopadů na životní prostředí.
Modely pro automobilovou dopravu pomáhají zhodnotit zejména opatření dopravně - inženýrského typu: výstavba komunikací, obchvatů měst a obcí, změna jejich parametrů, uzavírky, zákazy vjezdů, snížení rychlosti, apod. Moduly pro veřejnou a pěší dopravu se uplatňují při hodnocení opatření typu: výstavba linky MHD, trasy metra, rekonstrukce železničních uzlů, aj.
Jak už bylo řešeno v úvodu, modelování má 2 části: výpočty matic dopravních vztahů a zatěžování modelové dopravní sítě těmito vztahy. Zatěžování existuje několik druhů. My nejčastěji používáme rovnovážné zatěžování, jehož podstatou je přidělení dopravních objemů na trasy s nejkratším cestovním časem. Cestovní čas je počítán pro každý úsek modelové dopravní sítě. Není počítán automaticky nýbrž na základě funkce, kterou je nutno vytvořit (nebo převzít - to je jednodušší) a zadat do modelu. Jedním z parametrů této funkce je množství přidělené dopravy. Čím je dopravy více tím je vyšší cestovní čas a nižší rychlost. Parametr cestovního času je možno doplnit o finanční náklady, což umožňuje hodnotit také ekonomická opatření (např. zpoplatnění dálnic a městských center, úpravy sazeb za parkování, apod.). Cestovní čas a náklady je možno při zatěžování zkombinovat (např. čas projetí trasy s náklady na parkování), a poté dostamene bezrozměrnou veličinu, která se nazývá impedance. Zatěžování se opakuje tak dlouho, dokud si žádný účastník již nemůže zlepšit svůj cestovní čas.